Tlak na odklon od spalování hnědého uhlí ze strany Evropské unie vede k tomu, že teplárenské společnosti musí platit emisní povolenky za každou tunu vypouštěného CO2 do ovzduší. Ceny emisních povolenek navíc enormně rostou. Z ceny kolem 20 EUR v roce 2019 se dnes pohybují kolem 60 EUR za emisní povolenku, což jen pro plzeňskou teplárnu představuje roční náklady v objemu cca 500 mil. Kč. V souladu s evropskými trendy nyní Plzeňská teplárenská připravuje projekt dekarbonizace tj. postupného odklonu od spalování hnědého uhlí, a to do roku 2030.
Směr postupné dekarbonizace shrnuje generální ředitel společnosti, Ing. Václav Pašek, PhD.: „Nahradit spalování uhlí může jen energetické využívání odpadů, spalování biomasy a plyn. A my z těchto tří pilířů budeme mít letos dva na 100 procent hotové. Zbavíme se uhlí a nebudeme muset platit drahé emisní povolenky.“
Projekt dekarbonizace, jejíž start schválilo 25. května představenstvo akciové společnosti, chce mít podnik hotový do roku 2030. Přechod na plyn je společný projekt s EPH (Energetický a průmyslový holding, a.s. sdružující 70 firem v České republice, na Slovensku, v Německu, Itálii, Velké Británii, Švýcarsku, Franci a Irsku).
„Nejlepší variantu vybereme tak do tří měsíců, chceme si sáhnout až na polovinu nákladů z Modernizačního fondu EU,“ vysvětluje dále generální ředitel.
Přechod na plynové turbíny má stát až čtyři miliardy korun, na které již podnik šetří.
Prvním krokem dekarbonizace plzeňské teplárny je aktuálně realizovaný projekt „Navýšení spoluspalování biomasy na kotli K6“.
„Realizace investice nám umožní zvýšit množství spoluspalované biomasy s
hnědým uhlím z původních 40 % až na 80 % energetického podílu v palivu při současném zachování jmenovitých parametrů kotle. Zvolené projektové řešení nikterak neomezuje ani případný budoucí přechod na spalování 100 % biomasy,“ říká manažer projektu, Ing. Pavel Mužák.
Samotná realizace investice spočívá především ve vybudování nové zakládací
stanice v prostoru zauhlování. Následně dojde k rozšíření stávajících a doplnění nových tras dopravy paliva do nových zásobníků a spalovací komory, a to prostřednictvím nově vytvořených prostupů v tlakovém celku kotle. Po uvedení kotle do provozu bude provedeno v rámci zkušebního provozu seřízení a optimalizace spalovacího procesu na nový mix paliv.
