Plocha luční nivy Hrádeckého potoka se může dočkat lepšího využití. Základní podmínkou pro další investice je odtrubnění tohoto přítoku Berounky, které by umožnilo výraznou proměnu jeho bezprostředního okolí. Možnosti úprav potoka, parkové úpravy a umístění hřišť a sportovišť prověřil tým vodohospodářů, krajinářů a architektů, kteří studii proveditelnosti revitalizace Hrádeckého potoka v Červeném Hrádku představili veřejnosti se zástupci Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně a městského obvodu Plzeň 4.

Hrádecký potok protéká, byť ukryt v potrubí pod zemí, významnou částí Červeného Hrádku. Niva Hrádeckého potoka včetně vodoteče je „významným krajinným prvkem“ dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Právě odtrubnění potoka navrhují jako nejlepší postup autoři studie. Počítají tak s obnovením dlouhodobě udržitelné podoby přírodní potoční krajiny v městském prostoru.

„Pokud by potok zůstal zatrubněný, není možné v jeho okolí realizovat smysluplné úpravy, protože by pak byly znehodnoceny při obnově potrubí. Ta bude v dalších letech nevyhnutelná. Zároveň územní plán ani platná legislativa chránící nivu toku neumožňují jiné využití ploch než jako přírodních nebo jako parku. Revitalizace Hrádeckého potoka je tedy výsledkem zákonných požadavků. Nicméně hlavním principem studie zůstává zlepšení využitelnosti prostoru pro místní obyvatele, tedy vytvoření prostoru pro relaxaci, sport a další aktivity. Návrh počítá s proměnou území a ve významných částech nechává prostor pro diskusi s občany o tom, co by v místě uvítali,“ říká Jaroslav Holler, vedoucí úseku veřejného prostoru ÚKRMP. 

Navržené úpravy splňují požadavky tzv. modro-zelené infrastruktury. Propojují dobré nakládání s vodou spolu s funkcí výsadeb a parkových úprav a přispívají tak k řešení klimatických problémů, udržení vody ve městech, zlepšení ovzduší či zmírnění mikroklimatu.

V rámci městského mobiliáře návrh počítá s lavičkami, stoly, pergolami a konstrukcemi pro přistínění a pnoucí rostliny, odpadkovými koši, osvětlením a herními prvky pro děti. 

„Studie navrhuje vznik multifunkčního území, které nabídne vhodné spojení přírody a využití pro lidi. Řešený prostor by měl být klidný, bezpečný, udržovaný, přístupný a prostupný. Také by měl nabízet přístup k vodní hladině a příležitosti k posezení s vyhlídkou na vodu. Nedílnou součástí úprav je zhotovení tůní, které se stanou vhodným prostředím pro vodní živočichy,“ uvádí Kateřina Hánová z firmy Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s.

Studie prověřuje velké území a upozorňuje na nutnost spolupráce se soukromými vlastníky, případně i nutnost výkupu pozemků. Pojetí většího území bylo nezbytné pro dobré řešení samotného toku i jeho souvislostí, třeba návazností přítoků i okolních cest. Aby bylo možné úpravy realizovat co nejdříve, je návrh rozdělen do tří etap, včetně pilotního úseku, který přináší nejvíce zlepšení a má nejvíce předpokladů pro realizaci. Značnou část úprav by měly pokrýt dotace. Termín případné realizace v tuto chvíli nelze odhadnout.

„Červený Hrádek patří mezi dynamicky rozvíjející se části našeho obvodu. Vítám proto iniciativu ÚKRMP, který se rozhodl upravit území, které se s ohledem na legislativu a územní plán už roky nijak nerozvíjí. V diskusi ohledně jeho budoucí podoby a podpory projektu jako takové je pro nás zásadní jak názor odborníků, tak místních občanů, kteří území dobře znají a vědí, co jim v místě nejvíce chybí,“ říká starosta městského obvodu Plzeň 4 Tomáš Soukup (ANO).

„Lokalita, která tvoří z významné části centrum Červeného Hrádku, je dlouhodobě v ne příliš udržovaném stavu a netvoří příjemné propojení mezi zastavěnými částmi této lokality. Chtěli bychom tento prostor využít pro odpočinek, hraní dětí i sportování veřejnosti. Úvahy, zda a za jakých okolností by bylo realizovatelné a účelné otevřít koryto Hrádeckého potoka, jsou již dlouhodobě, a tak jsme rádi, že návrh máme na stole a veřejnost si může říci, zda a v jakém rozsahu by se jí to líbilo či naopak,“ dodává místostarosta Zdeněk Mádr (ODS).

Představení studie v červenohrádecké sokolovně se zúčastnilo na šedesát občanů. Po skončení prezentace a následné diskuse se zájemci mohli vydat na procházku s architekty a zástupci ÚKRMP.